28 týdnů od šestého týdne před porodem peněžitá dávka vypočtená z vyměřovacího základu 69 %, dále jako nemocenské pojištění jediný příjem
Kalkulačka- výpočet peněžité pomoci v mateřství v roce 2009.do tří let dítěte
1,54 x částky na osobní potřeby (životní minimum)
možnost výdělku bez omezení
Zákon č. 88/1968 Sb. O prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění
(1) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem, pokud se dále nestanoví jinak. Peněžitá pomoc v mateřství nenáleží za období, za které náleží zaměstnankyni započitatelný příjem ( §5 odst. 6 ) z činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění, ze které je peněžitá pomoc poskytována, nebo nemocenské.
(2) Vyčerpá-li zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci nebo v §10 . Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu, a jde-li o zaměstnankyni uvedenou v §10 , jen do uplynutí 31 týdnů ode dne porodu.
(3) Poskytuje-li se zaměstnakyni, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, náleží jí od počátku tohoto týdne místo nemocenského peněžitá pomoc v mateřství.
(4) V případech uvedených v §6 odst. 4 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
(1) Porodila-li zaměstnankyně zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby určené v §7 , pokud se dále stará aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování dávky.
(2) Zaměstnankyni, která je neprovdaná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, nežije-li s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, pokud se stará o novorozené dítě, i po vyčerpání doby určené v §7 , nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky
Zákon č. 54/1956 Sb. O nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů
a) peněžité dávky v mateřství jsou:
3. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
4. peněžitá pomoc v mateřství
Zákon č. 117/1995 Sb. O státní sociální podpoře
1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě
(2) Podmínka nároku na rodičovský příspěvek po celý kalendářní měsíc podle odstavce 1 se považuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němž
(3) Rodičovský příspěvek náleží, jestliže
(4) Je-li rodič pobírající rodičovský příspěvek nebo dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti.
(5) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů. Nedohodnou-li se rodiče, určí úřad státní sociální podpory, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná. Jestliže v rodině [ §7 odst. 2 písm. b)] došlo v kalendářním měsíci k zániku nároku na rodičovský příspěvek proto, že dítě dovršilo věk uvedený v odstavci 1, a v témže kalendářním měsíci vznikl nárok na rodičovský příspěvek z důvodu péče o další dítě, náleží rodičovský příspěvek v tomto kalendářním měsíci jen jednou; o výplatě rodičovského příspěvku v tomto případě platí obdobně věta první a druhá.
(6) Rodičovský příspěvek rodiči nenáleží, není-li dále stanoveno jinak, jestliže v rodině jeden z rodičů má z dávek nemocenského pojištění nárok po celý kalendářní měsíc na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, a to v době ode dne narození dítěte.
(1) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela.
(2) Podmínka osobní celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže rodič zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v §30 odst. 3 písm. a) v době, kdy je
(1) Výše rodičovského příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský příspěvek nárok, a koeficientu 1,54.
(2) Jestliže rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, má po celý kalendářní měsíc z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství, peněžitou pomoc nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem, jejichž výše je nižší než výše rodičovského příspěvku, náleží rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami. Má-li rodič pobírající rodičovský příspěvek v době, kdy pečuje o dítě zakládající nárok na rodičovský příspěvek, nárok na dávky nemocenského pojištění uvedené v předchozí větě jen po část kalendářního měsíce, náleží rodičovský příspěvek ve výši podle odstavce 1.
Od 1. 1. 2004 může poživatel rodičovského příspěvku pracovat bez omezení. Do 31. 12. 2003 mohl vykonávat zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění a zároveň pobírat rodičovský příspěvek, pokud čistý příjem z této činnosti nebyl vyšší než 1,5 násobek osobní části životního minima; v období od 1. 10. 2001 do 31. 12. 2003 činila hranice čistého příjmu 3 480 Kč. Od 1. 1. 2004 není proto v zákoně o státní sociální podpoře již stanoven rozsah výkonu zaměstnání, který umožňoval poskytovat rodičovský příspěvek při výdělečné činnosti. Rodičovský příspěvek náleží od 1. 1. 2004 bez ohledu na rozsah výdělečné činnosti.
Od 1. 1. 2004 může poživatel rodičovského příspěvku pracovat na plný pracovní úvazek a zároveň pobírat rodičovský příspěvek. Dohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem na snížení pracovního úvazku, je z hlediska určení rozhodného období bezpodstatné, jaké jsou důvody zaměstnance pro snížení pracovního úvazku, zda je tímto důvodem péče o dítě, péče o staré rodiče, nepříznivý zdravotní stav, získání více volného času atd.
V §18 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění je uvedena tato věta: "U poživatele rodičovského příspěvku, který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o státní sociální podpoře, se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době takového zaměstnání, pokud o to požádá." Podle tohoto ustanovení se postupuje jen tehdy, jde-li o souběh pobírání rodičovského příspěvku a výdělečné činnosti do 31. 12. 2003, neboť rozsah výkonu zaměstnání byl ze zákona o státní sociální podpoře vypuštěn s účinností od 1. 1. 2004
Žena na mateřské dovolené a rodičovské dovolené; žena pobírající peněžitou pomoc v mateřství; muž po dobu nepřítomnosti v práci, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění;příjemce rodičovského příspěvku (dle zákona č. 117/1995 Sb.).
Pojištěnec oznamuje:
a) důchod z důchodového pojištění
c) mateřská dovolené
d) rodičovský příspěvek
Rektorská 22
108 00 Praha 10
tel: 274 781 676
gsm: 603 426 895
U Nikolajky 23
150 00 Praha 5
tel: 603 426 895
Táboritská 432
290 01 Poděbrady
Mníšek pod Brdy 135
252 10 Praha-západ