smenu.gif
Obchod s publikacemi - účetnictví - daně - mzdy

Minimální mzda od 1. 1. 2016

Ve Sbírce zákonů vyšlo v polovině září 2015 nařízení vlády č. 233/2015 Sb., kterým se od 1. 1. 2016 zvyšuje minimální mzda. Stejně jako vloni se minimální mzda zvýší o 700 Kč, tedy z dosavadních 9200 Kč na 9900 Kč. Současně se zvýšením měsíční minimální mzdy dochází také ke zvýšení základní hodinové sazby a nejnižších úrovní tzv. zaručené mzdy. Vzroste také minimální mzda pro zdravotně postižené, a to na 9300 Kč.


Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Minimální mzda bude od 1. 1. 2016 zvýšena novým nařízením vlády č. 233/2015 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Minimální mzda se mění nařízením vlády na základě § 111 odst. 2 a § 112 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Vláda se letos nedokázala se zástupci odborů a zaměstnavatelů dohodnout na částce, o kterou by měla být minimální mzda navýšena. Zaměstnavatelé navrhovali růst o 500 Kč, odboráři požadovali tisícikorunu. Nakonec byl tedy schválen kompromis a minimální mzda se zvýší stejně jako vloni o 700 Kč na 9900 Kč.
Zároveň bude valorizována výše základní hodinové sazby ze současných 55,00 Kč na 58,70 Kč. V návaznosti na to byly zvýšeny i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Minimální tarify pro jednotlivé profese jsou rozděleny do 8 skupin. Náročnost prací v jednotlivých skupinách je popsána v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., kde jsou uvedeny i příklady konkrétních prací v těchto skupinách a různých oborech.

Nařízením vlády č. 246/2012 Sb. došlo ke změně výše citovaného nařízení o minimální mzdě. S účinností od 1. ledna 2013 jsou zrušeny všechny další (nižší) sazby minimální mzdy, tj. 90 % její základní sazby pro mladé zaměstnance ve věku od 18 do 21 let v prvním pracovním poměru po dobu 6 měsíců od jeho vzniku, 80 % její základní sazby pro mladistvé zaměstnance, 75 % její základní sazby pro zaměstnance pobírající invalidní důchod pro invaliditu I. nebo II. stupně a 50 % její základní sazby pro zaměstnance pobírající invalidní důchod pro invaliditu III. stupně nebo mladistvého invalidního zaměstnance ve III. stupni, který nepobírá invalidní důchod.

Minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry. Nárok na minimální mzdu vzniká v každém pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr samostatně.

Minimální mzda platí jako jediná mzdová veličina pro zaměstnance v organizacích podnikatelské sféry, v nichž se uplatňuje kolektivní vyjednávání o mzdách. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší než uvádí nařízení vlády o minimální mzdě.

V ostatních organizacích podnikatelské sféry, ve kterých není uzavřena kolektivní smlouva nebo nejsou mzdové podmínky v kolektivní smlouvě sjednány, platí vedle minimální mzdy nejnižší úrovně zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 1. skupinu prací je shodná s výší minimální mzdy.

V nepodnikatelské sféře (veřejných službách a správě) se uplatňuje vedle minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy systém platových tarifů.

Zaručená mzda se pro jednotlivé skupiny zvyšuje takto:



Minimální mzda a délka pracovní doby

Výše minimální mzdy uvedená v nařízení vlády se vztahuje ke stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Podle § 79 zákoníku práce však mohou mít zaměstnanci stanovenou i jinou týdenní pracovní dobu. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců pracujících v podzemí a zaměstnanců pracující v nepřetržitém nebo třísměnném pracovním režimu nesmí překročit 37,5 hodiny týdně. Stanovená týdenní pracovní doba zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem nesmí překročit 38,75 hodiny týdně. Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy může obsahovat kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. Ve všech těchto případech se minimální mzda za hodinu zvýší úměrně ke zkrácené stanovené pracovní době.

Příklady od 1.1.2016:



Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednánu kratší pracovní dobu (§ 80 zákoníku práce) nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.

Například zaměstnanci organizace se 40 hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobou, jehož týdenní pracovní doba je sjednána pouze na 20 hodin týdně, nenáleží minimální mzda ve výši 9 900 Kč, ale pouze ve výši 4 950 Kč za měsíc.

Doplatek do výše minimální mzdy

Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou. Do dosažené mzdy nebo platu rozhodného pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy se zahrnují všechna mzdová plnění, s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Do mzdy (platu) se rovněž nezahrnují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost.

Kontrola odměňování minimální mzdou

Kontrolní činnost v dodržování pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování zaměstnanců vykonává státní úřad inspekce práce a jemu podřízené oblastní inspektoráty práce podle místa výkonu pracovní činnosti (na základě zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů).

Minimální mzda pro zdravotně postižené

Minimální mzda pro zaměstnance, kteří pobírají invalidní důchod, zůstávala již od roku 2007 na úrovni 8000 Kč. Jedním z argumentů, kterým byla stagnace minimální mzdy pro postižené zdůvodňována, byl fakt, že handicapovaným stát již přispívá právě formou invalidního důchodu. Panovaly také obavy, že zvýšením minimální mzdy přestane být zaměstnávání postižených pro zaměstnavatele výhodné. Nyní však vláda zastává názor, že za stejnou práci náleží všem stejná odměna, a proto začala minimální mzdu navyšovat i zaměstnancům s omezeným pracovním uplatněním. Cílem je postupně minimální mzdu pro zdravotně postižené dorovnat na stejnou úroveň s ostatními zaměstnanci. Nově schválené nařízení vlády ze dne 20. srpna 2015 je prvním krokem, kterým se od 1. 1. 2016 zvyšuje minimální mzda pro zaměstnance s omezeným pracovním uplatněním ze současných 8000 Kč na 9300 Kč.
Zároveň bude handicapovaným zaměstnancům valorizována i výše základní hodinové sazby ze současných 48,10 Kč na 55,10 Kč. V návaznosti na to byly zvýšeny i nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin. Zaručené mzdy jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací. Minimální tarify pro jednotlivé profese jsou rozděleny do 8 skupin. Náročnost prací v jednotlivých skupinách je popsána v příloze k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., kde jsou uvedeny i příklady konkrétních prací v těchto skupinách a různých oborech.

Zaručená mzda zaměstnanců s omezeným pracovním uplatněním se pro jednotlivé skupiny zvyšuje takto:





Aktuality

Povinnosti podnikatelů při rozjezdu EET

22.9.2016
Podnikatelé, kterých se týká elektronická evidence tržeb EET, mají několik povinností. Tyto povinnosti je třeba splnit již před startem evid...

Na co si dát pozor u daně z přidané hodnoty?

16.9.2016
Chyby u DPH sebou často přinášejí nepříjemnosti a související finanční dopady. Časté chyby a problematické oblasti DPH jsou shrnuty v násled...

DPH - vouchery

14.9.2016
Rada EU v červnu schválila novelu Směrnice o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen "směrnice"). Novela směrnice se bude týkat p...

Reverse - charge na telekomunikační služby - netýká se podnikatelů

8.9.2016
Režim přenesení daňové povinnosti u DPH se bude rozšiřovat o další položku - služby telekomunikační. V zásadě se bude jednat o veškeré služb...