Životní minimum

Kalkulačka pro výpočet životního minima

Životní minimum do 31.12.2006

Definice životního a existenčního minima

• Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
• Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby plně invalidní a u osoby starší 65 let.

Právní úprava a hlavní využití

• Životní a existenční minimum je stanoveno v zákoně č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu.
• Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Životní minimum plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Vedle životního minima je z důvodu větší motivace zaveden pro dospělé osoby v hmotné nouzi institut existenčního minima.

Náklady na bydlení

• Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení.
• Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

Částky životního minima od 1.1.2007 (platí i od 1.1.2011) v Kč za měsíc

• pro jednotlivce: 3126,-
• pro první osobu v domácnosti: 2880,-
• pro druhou a další osobu v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem: 2600,-
• pro nezaopatřené dítě ve věku
  • do 6 let: 1600,-
  • 6 až 15 let: 1960,-
  • 15 až 26 let (nezaopatřené): 2250,-

Životní minimum je součtem všech částek životního minima jednotlivých členů domácnosti.

Částka existenčního minima od 1.1.2007 (platí i od 1.1.2008) v Kč za měsíc

• existenční minimum                                             2020

Příklady životního minima různých typů domácností v Kč za měsíc

Společně posuzované osoby

• rodiče a nezletilé nezaopatřené děti,
• manželé,
• rodiče a děti nezletilé zaopatřené nebo zletilé, pokud tyto děti s rodiči užívají byt a nejsou posuzovány s jinými osobami,
• jiné osoby společně užívající byt, pokud písemně neprohlásí, že spolu trvale nežijí a společně neuhrazují náklady na své potřeby.

Společně posuzovanými osobami jsou i osoby, které se přechodně, z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních (včetně dobrovolnické služby), zdržují mimo byt.

Započitatelné příjmy

S životním minimem se porovnávají všechny čisté peněžní příjmy jednotlivce nebo společně posuzovaných osob (z pracovní činnosti, z podnikání, z kapitálového majetku, z pronájmu, důchody, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a ostatní sociální dávky, podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, výživné, atd.) s výjimkou:

• příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení a jednorázových sociálních dávek,
• příjmů z prodeje nemovitostí a odstupného za uvolnění bytu použitých k úhradě nákladů na uspokojení bytové potřeby,
• náhrady škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
• peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
• sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
• podpory z prostředků nadací a občanských sdružení,
• stipendií,
• odměn za darování krve,
• daňového bonusu,
• příspěvku na péči (v okruhu společně posuzovaných osob),
• té části sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte, který náleží ze zdravotních důvodů,
• dávek sociální péče poskytovaných ze zdravotních důvodů,
• zvláštního příspěvku k důchodu pro účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa.

Valorizace životního a existenčního minima

• Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády.
• Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň.
• Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima vždy od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %.
• Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.

Využití životního a existenčního minima

• dávky pomoci v hmotné nouzi (poskytované na základě zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi). Viz část Právní úprava a hlavní využití.
• dávky státní sociální podpory (poskytované na základě zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění) – zejména přídavek na dítě a sociální příplatek. Životní minimum se využívá při zjišťování nároku na tyto dávky, které zabezpečují adresnou pomoc rodinám s dětmi ve stanovených sociálních situacích a v případě sociálního příplatku tvoří i základ pro jeho výpočet.
• další jako např. v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky apod.

Informace a žádosti

• Informace a žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních (městských) úřadů podle místa trvalého pobytu občana.
• Žádosti o dávky státní sociální podpory je třeba podat příslušnému úřadu státní sociální podpory podle místa trvalého pobytu občana (úřad práce, v hlavním městě Praze úřad městské části). Pracovníci těchto úřadů Vám jistě rádi poskytnou také všechny potřebné informace.

Částky životního minima a částku existenčního minima vláda zvyšuje nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna.