Napište nám | Mapa serveru  | Menu » | Vyhledávání »

Sekce na webu: Úvod - Účetnictví - Daně - Mzdy - Infoservis - E-shop - Ceník - Kontakt -

Reformy v sociálním a zdravotním pojištění

V rámci zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů schválila Sněmovna ČR novely zákona o nemocenském pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Účinnost novely se předpokládá k 1. 1. 2008.

ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ

Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění bude odložena o další rok, tj. na 1. 1. 2009.

Nemocenské náleží zaměstnanci, který je uznán dočasně neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání (pracovní neschopnost), trvá-li pracovní neschopnost déle než tři kalendářní dny. Nemocenské se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti. První tři dny pracovní neschopnosti nebudou proplaceny.

Výše nemocenského za kalendářní den činí

60 % denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti,
66 % denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne pracovní neschopnosti do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti,
72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti.
Výše podpory při ošetřování člena rodiny (§ 25/5)
Výše podpory za kalendářní den činí 60 % (dosud 69 %) denního vyměřovacího základu.

ZÁKON O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují: plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Ustanovení bylo přeformulováno.

Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 50 % částky stanovené jako polovina průměrné mzdy.

Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Rozhodným obdobím je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje.

Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ. V roce 2007 není u zaměstnance maximální základ stanoven.

Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné.

Maximálním vyměřovacím základem OSVČ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Dosud je maximální základ 486.000 Kč, po novele půjde asi o dvojnásobek.

ZÁKON O VEŘEJNÉM ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

Stejně jako do zákona o pojistném na sociální zabezpečení doplněny ustanovení o maximálním vyměřovacím základu zaměstnance a OSVČ.

---